Klára Tuzarová: Tělo a bolest hlavy v souvislostech

Datum vydání: 28.07.2022

Migréna a fyzioterapie

Fyzioterapie může pacientům trpícím migrénou pomoci při léčbě tohoto onemocnění. Stejně jako pacient pozorně sleduje spouštěče své migrény a těch se musí vyvarovat, může v rámci prevence a péče o své zdraví vyhledat pomoc fyzioterapeuta. To nejdůležitější na téma migréna a fyzioterapie nám napsala fyzioterapeutka Mgr. Klára Tuzarová z Centra celostní medicíny Namao v Praze.

Jak souvisí fyzioterapie s bolestmi hlavy? Může masáž či cvičení s migrénou pomoci? Opravdu jsou migrény jen od krční páteře, či je v pohybovém aparátu nějaká další souvislost, která je s migrénou provázaná? Jak poznáte, že vaše migréna patří právě do rukou fyzioterapeuta? A podílí se na soustavě hlava – migréna – pohybový aparát také psychika?

Jako fyzioterapeutka se s migrénami u klientů setkávám velmi často. Vždy se na ně v rámci anamnézy také ptám, jelikož vím, že jsou častým projevem nerovnováhy v pohybovém aparátu. Avšak ne všem je tento fakt znám.

Nervy svalů krku jsou ovládány stejným nervem, který inervuje hlavu včetně vestibulárního aparátu. Jakmile se tyto struktury okolo krku, ramen, ale i čelistí a obličeje dostanou do vyššího napětí či jiné nerovnováhy, může se to projevit bolestmi hlavy, až migrénou. Mnoho vědeckých studií již ukázalo, že práce s uvolněním v oblasti trapézových svalů, svalů šije i ramen vede ke snížení bolesti hlavy i ubývání migrény. To je způsobené snížením nervového dráždění v této oblasti, ke kterému dojde díky menšímu napětí svalů a dalších měkkých tkání.

Co vše v rámci pohybového aparátu může způsobit vznik migrén?

Nesprávný dechový stereotyp – horní typ dýchání – tedy ten, který zapojuje a přetěžuje především svaly krku a ramen, je pro lidi trpící bolestmi hlavy rozhodně méně výhodný než dech se zapojením bránice, svalů pánevního dna a hlubokých břišních svalů, který naopak umožní celé oblasti krční páteře uvolnit se.

Jizva – kdekoliv na těle může stah tkání okolo ní způsobit vznik stažení i v oblasti hlavy a krku a dráždit nervy této oblasti, potažmo způsobovat bolest.

Zažívací, dechové potíže – i orgány jsou úzce spojené se strukturami pohybového systému a mohou jej ovlivnit. Mohou vést ke snížení pohyblivosti v určitých oblastech, a tím i zvýšení bolestivosti dané oblasti. Odsud se může obojí zřetězit až do hlavy.

Jednostranné pohyby – dlouhé sezení, nošení kabelky, ale i práce na zahradě a další opakující se pohyby způsobí přetížení, blokády kloubů a stah svalů.

Postura – neboli držení těla. Ramena vytažená ke krku, zkrácená krční páteř, nahrbená hrudní páteř, vtočená ramena atd., to vše má zásadní vliv na napětí svalů a jejich nerovnováhu. Fyzioterapeut vám pomůže tato místa napřímit, zastabilizovat, čímž vznikne prostor pro uvolnění a sníží se nároky na klouby a nervové dráždění z toho plynoucí.

Trigger pointy – jedná se o uzlíky tvořící se na svalovém snopečku, jsou bolestivé a vyvolávají přenesenou bolest. Mohou se vytvářet díky všem výše uvedeným okolnostem a lze je odstranit právě manuální terapií.

Fascie – rovněž výše uvedené okolnosti mohou vést ke změnám na obalech svalů – fasciích – jsou tvořeny dvěma vrstvami a problém nastává ve chvíli, kdy po sobě přestanou klouzat. Rovněž je dnes už mnoho fyzioterapeutických metod, které s nimi umí s úspěchem pracovat.

Jak může fyzioterapeut pomoci?

Uvolnění měkkých tkání – v Namao nejčastěji využíváme práci s fasciemi (viz níže).

Mobilizace kloubů – u těchto klientů se často setkávám s blokádami kloubů (blokády čelistí, všechny krční blokády, blokády ramen, klíční kosti a žeber).

Cvičení – abyste udrželi klouby a svaly v rovnováze, je ideální vše doplnit pravidelným cvičením, které umožňuje tělu nové pohybové vzorce a rozsahy.

Přenastavení pohybových stereotypů – je velmi důležité se podívat na to, jaké pohyby se ve vašich dnech opakují a zda to nejsou právě ony, které přispívají k bolestem hlavy. To může obsahovat přenastavení vašeho pracovního místa, pracovního pohybu, ale i způsobu úderu raketou na odpoledním tenise.

Nastavení vhodného pohybového režimu – zastávám názor, že pohyb na čerstvém vzduchu je nejlepší lék na mnoho neduhů, migrénu nevyjímaje. Nicméně není dobré se vrhnout hlava nehlava do tréninku na maraton, ale konzultovat danou aktivitu s fyzioterapeutem – jak její výběr, tak způsob provedení (např. u zmíněného maratonu – technika běhu, obuv, povrch, po kterém budete běhat atd. – to vše velmi ovlivňuje míru stresu přenášenou na pohybový aparát a je dobré ji v co největší míře snížit, pak je možný téměř jakýkoli pohyb, který si vysníte.

Speciální metody, které s úspěchem u bolestí hlavy využívám?

Ošetření fascií – jedná se o ovlivnění této tkáně napříč tělem. Fascie jsou propojené, jedna vstupuje do druhé. Proto jakýkoliv úraz/přetížení/ operace se díky nim přenáší dál tělem. Uvolňujeme jednotlivé body a obnovujeme jejich pohyblivost. Jsme schopni tak zasáhnout i do dávno vzniklé události ve vašem těle. (Například operace slepého střeva před 20 lety či ošklivě vymknutý kotník před 7 lety, na který jste už dávno zapomněli.)

Viscerální terapie – jak zmiňuji výše, orgány jsou napojené na struktury pohybového aparátu – jsou zavěšené na vazivu a obalené fasciemi. Jakákoliv akutní či chronická změna způsobí změnu i na muskuloskeletálním systému. Fyzioterapeut umí svým citlivým dotykem jednotlivé vrstvy stažených tkání uvolnit a obnovit tak optimální funkci daného orgánu.

Terapie trigger pointů – tyto bolestivé body je možné ovlivnit jak tlakem na daném místě, tak aplikací suché jehly. Pokud bychom tak neučinili, vyvolávaly by přenesenou, ale i lokální bolest a podporovaly by další stažení svalu a na to navazující možné nervové dráždění.

Aplikace kinesiotape – po terapii – uvolnění svalů i kloubů velmi ráda tělu tapem napovím, v jakém postavení by mohlo držet, které by pro něj bylo v danou chvíli více podporující. Nicméně bez předchozího cvičení a manuální práce nemá samotný tape smysl, jelikož by řešil spíše projev bez řešení příčiny.

Mobilizace kloubů – u migrén velmi často bývají přítomné blokády čelistního kloubu, AO skloubení (skloubení páteře a lebky), jazylky, krční a hrudní páteře či žeber. Všechno to je potřeba zkontrolovat a v případě potřeby uvolnit a poté samozřejmě podpořit cvičením, aby pravděpodobnost návratu byla co nejnižší.

Uvolnění měkkých tkání – nejoblíbenější část, pro migreniky bývá stres výraznou součástí jejich života. Proto jakákoliv masáž, která přinese relaxaci, uvolnění či zvědomění těla, bude velmi nápomocná a sníží nervové dráždění plynoucí (nejen) do hlavy.

Cvičení dle DNS – veškerá práce s uvolněním a nastavením svalové i fasciální rovnováhy by přišla vniveč, kdybyste ji nepodpořili vlastním úsilím. Každodenní, byť kratičké, cvičení má v terapii zásadní roli. Pomáhá v těle udržet harmonii. Já ráda využívám metodu prof. Koláře, která vychází z fyziologického vývoje miminek a využívá tyto polohy pro přenastavení postury u dospělých.

Jak cvičit či si pomoci sám?

Základní cvik, který lze obecně doporučit, je dech do břicha – zkuste se posadit rovně na židli, plosky opřete pevně do země, vytáhněte se nahoru za hlavou, ramena držte volně spuštěná. A nyní dýchejte do břicha, jako byste okolo pasu měli gumu, kterou se nechcete nechat stáhnout. S nádechem se hrudník rozšiřuje do stran, nikoliv nahoru a s výdechem držte břicho pevné a hrudní kost nechte klesnout dolů.

Večer po práci si lehněte na rovnou zem, ruce dejte do svícnu – tedy otevřete ramena a zopakujte dýchání z prvního cvičení.

Během dne zkuste několikrát kroužky pažemi dozadu, jemně si zakružte hlavou i rameny.

Zkuste se srovnat do pozice na čtyřech naproti zdi – zápěstí jsou pod rameny a kolena pod kyčlemi – opřete se zápěstími, koleny i nárty do podložky a temenem hlavy jemně tlačte do zdi, tlačte do vnější strany dlaní a lopatky jemně tlačte směrem do zadních kapes – opět cvik doprovoďte zmíněným dýcháním a setrvejte jednu minutu.

Klíčová slova:tipy pro život

Sdílet článek