životní a existenční minimum

Co vlastně je životní minimum, co je existenční minimum a jaký je mezi nimi rozdíl?

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranice peněžních příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Jaké legislativní normy a právní úpravy tuto problematiku řeší?

Životní a existenční minimum je legislativně zakotveno v Zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a Nařízení vlády č. 61/2020 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Jejich hlavní využití se poté váže především k Zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, kde životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze. Opomenout však nelze ani Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v němž jsou tyto pojmy taktéž zohledněny při zjišťování nároku na určité dávky ve stanovených sociálních situacích (např. přídavku na dítě a porodného), Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí v případě dávek pěstounské péče, kde tvoří základ pro výpočet jejich výše, nebo Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kde jsou částky životního minima jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči ve stanovených případech.

Jaká je měsíční výše existenčního minima?

Částka existenčního minima má pevnou výši, která měsíčně činí 3130 Kč.

Jaké jsou měsíční částky životního minima?

Výše životního minima se odvíjí od počtu osob v domácnosti a od jejich věku, přičemž výsledné životní minimum domácnosti je součtem všech částek životního minima jejích jednotlivých členů. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že nejdříve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno. Pro rok 2025 částka životního minima jednotlivce činí 4860 Kč; pro první dospělou osobu v domácnosti 4470 Kč; pro osobu od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem 4040 Kč, pro nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let věku 3490 Kč; pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let věku 3050 Kč a u nezaopatřeného dítěte ve věku do 6 let 2480 Kč.

Kdo patří mezi společně posuzované osoby?

Společně posuzovanými osobami jsou pro účely životního minima rodiče a nezletilé nezaopatřené děti; manželé nebo registrovaní partneři; rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené; rodiče a zletilé děti, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami, popř. jiné osoby společně užívající byt (pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby).

Co všechno patří mezi započitatelné příjmy?

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (především ze závislé činnosti - z pracovní činnosti, ze samostatné činnosti - z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu, ostatní příjmy uvedené v zákoně o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku, dávky nemocenského a důchodového pojištění, dávky úrazového pojištění, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, příspěvek na živobytí, dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče, výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce atd.).