hmotná nouze

V čem spočívá systém hmotné nouze a koho se týká?

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, upravuje poskytování pomoci k zajištění základníchživotních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomociv hmotné nouzi. Za osoby či rodiny v hmotné nouzi jsou považovány ty, které nemají dostatečné příjmy ajejich celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovniještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemohou z objektivních důvodů zvýšit a vyřešittak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy asociální i majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními imajetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podleZákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

Jak je definována částka živobytí osoby?

Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy amožností. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima, přičemž může býtv konkrétních případech zvýšena (např. z důvodu zvýšených nákladů na dietní stravování aj.). Částkaživobytí společně posuzovaných osob činí součet jednotlivých částek živobytí osob, které jsou osobamispolečně posuzovanými. U nezaopatřeného dítěte, poživatele starobního důchodu, osoby invalidní ve III.stupni a osoby starší 68 let činí částka živobytí částku životního minima, která může být zvýšenaz důvodu nutnosti dietního stravování. U osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání, s níž bylov posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi ukončenozaměstnání z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností nebo z obdobného důvodu, činíčástka živobytí jen částku existenčního minima bez možnosti jejího zvýšení (s výjimkou nutnosti dietníhostravování). Osoba, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíčnísplátky, má nárok jen na částku existenčního minima bez možnosti jejího zvýšení (s výjimkou nutnostidietního stravování). U osoby, která je po celý kalendářní měsíc ve zdravotnickém zařízení za účelemposkytování zdravotní péče, činí částka živobytí částku existenčního minima bez možnosti jejího zvýšení(s výjimkou nutnosti dietního stravování). Ostatní osoby mají v základu nárok na částku existenčníhominima, popřípadě zvýšenou např. z důvodu nutnosti dietního stravování, majetkových poměrů, výkonuveřejné služby apod.

Dochází při zhoršeném zdravotním stavu k navýšení částky živobytí osoby?

Ano, částka živobytí osoby, jejíž zdravotní stav podle doporučení příslušného odborného lékařevyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování, se zvyšuje měsíčně: u diety nízkobílkovinné o 1511 Kč;u diety při dialýze o 1095 Kč; u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebohyperlipoproteinemii o 1150 Kč; u diety diabetické o 1238 Kč; u diety při onemocnění fenylketonurií o2431 Kč; u diety při onemocnění celiakií o 3066 Kč; u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostnídenzita poklesla o více než o 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5, o 1194 Kč; u diety při laktózovéintoleranci o 1172 Kč; u diety v těhotenství a při kojení do jednoho roku věku dítěte o 1205 Kč.

Jak je pro účely tohoto zákona posuzováno nezaopatřené dítě?

Nezaopatřenost dítěte se i pro účely Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, posuzuje podleZákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončenípovinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje nabudoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávatvýdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavuje neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočkyÚřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebopodporu při rekvalifikaci.

Jak je podle zákona definována hmotná nouze?

Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtenípřiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, nebo dosahuje sám nebo spolu spříspěvkem na živobytí částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů nabydlení a služeb s bydlením bezprostředně spojených, přičemž si nemůže tento příjem vlastnímpřičiněním zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů, takžezabezpečení jejích základních životních podmínek je vážně ohroženo. Zákon zároveň definuje situace,kdy se osoba navzdory nesplnění výše uvedených podmínek, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům acelkovým sociálním i majetkovým poměrům považuje též za osobu v hmotné nouzi. Jedná se o: a)ohrožení vážnou újmou na zdraví, b) postižení vážnou mimořádnou událostí - zejména živelní pohromou(povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požárem nebo jinou destruktivníudálostí, ekologickou nebo průmyslovou havárií, c) potřebu úhrady nezbytného jednorázového výdaje(zaplacení správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listunebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, úhradu jízdného v případě ztráty peněžníchprostředků, a v případě nezbytné potřeby úhrada noclehu), d) potřebu úhrady nákladů spojených spořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, e) úhraduodůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a f)nemožnost úspěšného řešení situace či ohrožení sociálním vyloučením s ohledem na neuspokojivésociální zázemí a nedostatek finančních prostředků (osoby propuštěné z výkonu zabezpečovacídetence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, osoby po ukončení léčby chorobnýchzávislostí ve zdravotnickém zařízení, psychiatrické léčebně nebo léčebném zařízení pro chorobnézávislosti, osoby propuštěné ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo zpěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, osoby bez přístřeší či ty, jejichž práva azájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby).

Je za osobu v hmotné nouzi automaticky považována nezaměstnaná osoba, i když neníregistrována na Úřadu práce?

Není. Za osobu v hmotné nouzi se podle zákona nepovažuje osoba, která: a) není v pracovním neboobdobném vztahu, popřípadě nevykonává tyto vztahy alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, aninevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; b) jevedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobézaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti; c) prokazatelně neprojevujedostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním; d) osoba samostatně výdělečně činná, jejížpříjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásilak nemocenskému pojištění, a v důsledku toho nemá dávky z tohoto pojištění. Dále také e) osoba, kterébyla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školnídocházky uložena sankce (správní trest); f) osoba, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebotrestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby; g) osoba, které nevznikl nárok na nemocenské dávkyproto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnouúčastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo přispáchání úmyslného trestného činu; h) osoba, které - nebo s ní společně posuzované osobě - byladávka odejmuta.

Jak se hodnotí možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním?

Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, zda osoba aspolečně s ní posuzované osoby mají možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmuvlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (na dávkynemocenského/důchodového pojištění, státní sociální podpory, výživné aj.), prodejem nebo jinýmvyužitím majetku či vlastní prací (např. výdělečná činnost, výkon veřejné služby, aktivní součinnostv rámci evidence uchazečů o zaměstnání). Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitostinebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení (posuzuje se přiměřenost bydlení vevztahu k bydlení dosavadnímu zejména s přihlédnutím k jeho formě, velikosti, výši nákladů na bydlení aosobním poměrům dotčené osoby a osob s ní společně posuzovaných), prostředků zdravotnickétechniky, zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením, motorového vozidla, které jevyužíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebozaměstnání, nebo uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Kdo je pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi považován za společně posuzovanou osobu?

Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit osobu, u kteréžadatel o dávku prokáže, že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení,nebo že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nepodílí se stouto osobou na úhradě nákladů společných potřeb. Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor neboubytovací zařízení se žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, kdy žadatel/příjemcedávky nemůže doložit výši skutečných nákladů na bydlení pro celý byt, jiný než obytný prostor neboubytovací zařízení, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob užívajícíchtentýž byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společněposuzované, a to bez ohledu na to, jestli tyto osoby o dávku žádají.

Jaké dávky jsou v rámci systému pomoci v hmotné nouzi poskytovány?

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou příspěvek na živobytí, doplatek nabydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

K čemu slouží příspěvek na živobytí?

Příspěvek na živobytí je určen osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, jestliže příjem jejich a příjemspolečně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytíposuzovaných osob. Za přiměřené náklady na bydlení se považují odůvodněné náklady na bydlení,maximálně však do výše 30 % příjmu osoby (nebo společně posuzovaných osob).

Komu náleží doplatek na bydlení?

Doplatek na bydlení řeší nedostatek příjmů k uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení tam, kdenestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.Tato sociální dávka je poskytována vlastníku užívajícímu byt nebo jiné osobě, která užívá byt na základěsmlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu. V případech hodných zvláštního zřetele může býtdoplatek na bydlení přiznán i osobě, která využívá jinou než nájemní formu bydlení (např. ubytováníosob v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštnímrežimem, chráněném bydlení, azylových domech aj. podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálníchslužbách). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Výšedoplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu,služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj.nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částkaživobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům) iosobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem a příjem společně posuzovanýchosob přesáhl částku na živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částkyživobytí osoby a společně posuzovaných osob.

K čemu je určena mimořádná okamžitá pomoc?

Prostřednictvím této jednorázové dávky může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého amimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně. Zákon stanovuje několiktakových situací, v nichž lze tuto dávku poskytnout (např. nedostatek finančních prostředků, ohroženívážnou újmou na zdraví, mimořádná událost aj.).

Jaké situace nepříznivého a mimořádného charakteru pro poskytnutí mimořádné okamžitépomoci zákon definuje a v jaké výši je poté pomoc poskytována?

První situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatkufinančních prostředků (s přihlédnutím k jejím příjmům i celkovým sociálním a majetkovým poměrům) jíhrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výšeexistenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima). Druhá situace jespojena s vážnou mimořádnou událostí (osoba, kterou postihne mimořádná událost a její celkovésociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami),kterou je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.),požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Výše mimořádné okamžitépomoci této osobě se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci rodiny až do15násobku částky životního minima jednotlivce. Další situací, v níž lze poskytnout mimořádnouokamžitou pomoc, je stav, kdy osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovýmpoměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje (spojeného zejména sezaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listunebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžníchprostředků a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví až do výšejednorázového výdaje) nebo na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytnýchzákladních předmětů dlouhodobé potřeby (výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, alesoučet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minimajednotlivce), a konečně k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo sezájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálněprávníochranou dětí (výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutýchdávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce). Poslednísituace se týká osob, které v daném čase s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatekfinančních prostředků nemohou úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením (jdezejména o osobu propuštěnou z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, osobu po ukončeníléčby chorobných závislostí propuštěnou ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny neboléčebného zařízení pro chorobné závislosti nebo osobu propuštěnou ze školského zařízení pro výkonústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, neboosobu, která nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bezpřístřeší, nebo osobu, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby). V tomto případělze jednorázově poskytnout dávku až do výše 1000 Kč. Součet dávek poskytnutých v jednomkalendářním roce podle tohoto ustanovení nesmí přesáhnout čtyřnásobek částky životního minimajednotlivce.

Je-li nárok na dávky v hmotné nouzi podmíněn příjmovou situací, za jaké období se posuzuje?

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku hmotné nouze, je uopakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti o dávku, ujednorázové dávky poté období aktuálního kalendářního měsíce. V průběhu poskytování dávky jerozhodným obdobím kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku astanovuje se výše dávky. Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávky hmotnénouze a jejich výši, je stanoven v Zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. NicméněZákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, stanovuje určité odchylky např. u příjmů ze závisléčinnosti (zápočet ve výši 70 %) či příjmů z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny)po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a z dávky nemocenského pojištění,z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, z důchodů poskytovaných v rámcidůchodového pojištění (zápočet ve výši 80 %). Ostatní započitatelné příjmy podle Zákona č. 110/2006Sb., o životním a existenčním minimu, s výjimkou příspěvku na živobytí, se započítávají ve výši 100 %.

Kde a jak lze o dávky pomoci v hmotné nouzi požádat?

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadupráce České republiky podle místa trvalého bydliště. Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzizapočíná podáním žádosti na příslušném formuláři (tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí -https://www.mpsv.cz/formulare), který je k dispozici v tištěné podobě na kontaktních pracovištích Úřadupráce České republiky nebo ke stažení na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.Nezbytnou součástí při osobním podání je kromě žádosti samé i předložení průkazu totožnosti; ostatnídoklady se liší podle účelu jednotlivých dávek.

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím dávek pomociv hmotné nouzi?

Proti rozhodnutí o zamítnutí (nepřiznání), snížení nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnůod doručení k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.